Faráři v Potvorově

V letech 1369 – 80 tu byl farářem Jan, 1381 – 1393 Tomáš. Obročí potvorovské fary bylo nad jiné výnosné. Proto patroni někdy ani faráře nedosazovali, aby se mohli o příjmy dělit.
V letech 1396 – 1404 formálně spravoval faru mistr zderazský Petr, který v Potvorově nebydlil a faru pronajímal. Roku 1396 pronajal ji na tři roky Hankovi ze Skutče, který platil Petrovi dle dochovaných dokumentů první rok 12 kop, druhý rok 13 kop a třetí rok 14 kop. K faře náležel i les a dosti dobytka. Roku 1403 pronajal Petr faru Michalovi z Tisu.
V letech 1404 – 1423 tu byl farářem Prokop z Prahy, 1423 – 1424 Bartoloměj, po něm byl ustaven Mikuláš, ale v půtkách mezi husity a pány z Kolovrat byl kostel vypálen. Plaský opat Adam vyplativ od pánů z Kolovrat polovinu Potvorova, hned kostel opravil. Jeden zvon nese letopočet 1489.
Za vlády Gryspeků byli v Potvorově luteránští kněží. Matouš Vegelius odešel r. 1572 do Kralovic. Po něm působil mnoho let farář Mikuláš Gomes, který se tu ještě r. 1604 připomíná.
Za třicetileté války (1618–1648) byl kostel zpustošen a fara spálena. Několik let sem docházeli řeholníci z Plas.
Roku 1653 byl kostel přidělen jako filiální do Kralovic a roku 1677 k faře žebnické.
Opat cisterciáckého kláštera v Plasích Ondřej Trojer v letech 1681 – 1690 opravil kostel i faru a zdejší filiálku povýšil na administrativu, kterou v letech 1694 – 97 vedl Bernard Opitz. Roku 1697 tu byla opět zřízena samostatná fara, ke které byla přidělena filiálka ve Vysoké Libyni. K faře náleželo 50 strychů polí, luk na 4 vozy sena, les pod 41/2 strychů (pozn.: strych – korec = 28,5 aru). Farář měl r. 1713 devět kusů dobytka a dvanáct ovcí. Za desátek se sešlo z Potvorova 60 strychů žita, 34 strychy pšenice, z Libyně 10 strychů žita a tolikéž pšenice. Z klášterního pivovaru dostával farář 18 sudů piva.
Nová farní budova byla postavena r. 1758. Jedná se o barokní budovu s mansardovou střechou. Na průčelí budovy umístili cisterciáci znak plaského kláštera a osobní štítek opata Fortunáta Hartmanna.
Za faráře byli dosazováni cisterciáci z Plas. První světský farář Petr Heinz nastoupil r. 1820. Sloužil až do roku 1844, po něm nastoupil Ondřej Hunger (1845 – 1852). Dále Leopold Droř 1852 – 1882, Karel Apper 1882 – 1885 a František Bárta 1886 – 1909. Kněz František Bárta zemřel pak v Jindřichově Hradci 9. 8. 1933.
Od r. 1909 do roku 1915 byl duchovním správcem potvorovské farnosti Václav Jirásek. Ten později vystoupil z církve, pak byl řídícím učitelem v Potvorově, hrob má hned vpravo vedle vchodu do hřbitova.
Dalším farářem byl František Vambera 1915 – 1927, Josef Sycha 1928 – 1932, dr. Kamil Kabourek 1932 – 1941 a Bohuslav Poustka 1941 – 1950.
8.března roku 1949 zmizel kralovický farář Václav Vinš (pravděpodobně uprchl z důvodů politických). Brzy nato zmizel i jeho kaplan Jaroslav Kubovec. Jeho nástupce kaplan Vladislav Sysel byl však zatčen. Fara v Kralovicích zůstala prázdná. Církevní vrchnost pověřila v té době potvorovského duchovního správce Bohuslava Poustku správou farnosti kralovické. On tedy ve věku 69 let zastával dvě farnosti v Potvorově i Kralovicích a ještě vypomáhal ve Vysoké Libyni, Žihli a Podbořánkách.
V roce 1950 však byl Bohuslav Poustka z důvodů politických zatčen. Ve faře byla provedena prohlídka, místnosti byly zapečetěny, kancelář byla později uvolněna. Farář Pouska byl od 20. 7. 1950 do 3. 6. 1951 internován v klášteře v Želivě. 4. 6. 1951 byl propuštěn a přeložen do výslužby.
Od 20. 7. 1950 spravoval farnost přespolně kralovický duchovní správce Zdeněk Adler a střídal se s administrátorem stražišťským Františkem Bouškou. O Zdeňku Adlerovi bylo později známo, že aktivně působil v nechvalně známé komunisty vytvořené organizaci Pacem in terris. František Bouška byl synovcem spisovatele a básníka Sigismunda Boušky, zakladatele Katolické moderny. Byl to člověk velmi nekonformní, zapálený myslivec. Prostý, ale svatý člověk, jezdil na motorce opásán rezervní pneumatikou, pásl kozy a při tom se modlil breviář…
24. 6. 1951 nastoupil nový duchovní správce administrátor Jaroslav Bosáček. Přistěhoval se až 6. září 1951 po úpravě bytu na faře. Jaroslav Bosáček byl 1. 11. 1952 přeložen za farního administrátora do Dolní Bělé dekretem pražské konsistoře. Na pobyt v Potvorově neměl vzpomínky příliš dobré, neboť zde zle stonal se žloutenkou, farní budova byla nehostinná, nebyla zde zavedena voda ani elektřina.
Po jeho odchodu již potvorovská farnost neměla svého faráře, v Potvorově byl ustaven za přespolního administrátora Zdeněk Adler, administrátor kralovický. Tak se stal Potvorov filiálkou Kralovic.
Od 1. 10. 1957 byl přeložen dosavadní duchovní správce kralovický farář František Petrák do Českého Brodu ve východních Čechách. Dosazen byl Rostislav Zelený a krátce v Potvorově prováděl duchovní správu. Dalším – tentokrát dlouholetým – duchovním správcem byl kralovický farář Pavel Táborský. Lidé na něj vzpomínají ještě mnoho let po jeho odchodu do nového působiště ve Slaném jako na schopného kněze a hodného a pracovitého člověka.

V Plzni , duben 2008 MUDr. Marie Zemenová