Občanské sdružení pro románský kostel v Potvorově - Historie a současnost (1200 - 2000) - Sdružení - Články




Hlavní nabídka
Hledat
  
Obec Potvorov
Okres Plzeň – sever
7 km severozápadně
od města Kralovice

Mapa
Odkazy jinam

Historie a současnost (1200 - 2000)



800 LET DOBRÝCH I ZLÝCH


  • 1200     Přibližné založení kostela Anežkou z Potvorova.

  • 1230     Dědicové převádějí Potvorov s kostelem polovinami na plaský a zderazský klášter.
  • Potvorovská matrika
    z roku 1771
  • 1420     Držení vsi a kostela přechází na Kolovraty, sídlící na Krašově.

  • 1425     Husité vypalují potvorovskou tvrz a ničí kostel, patrně boří jeho věž a klenby.

  • 1450     Kolovraté kostel opravují, obnovují fresky, pořizují zvon, dosazují protestantské faráře.

  • 1480     Plaský opat Adam vyplácí Kolovratům polovici Potvorova.

  • 1500     Potvorov s kostelem vlastní Gryspekové, trvá protestantská orientace.

  • 1618     Začátek třicetileté války, kostel poničen, stará fara vypálena.

  • 1623     Konfiskace majetku Gryspeků, převod kostela na plaský klášter.

  • 1671     Plaský opat Ondřej Trojer kostel opravuje, vybavuje barokním oltářem, Potvorov je opět samostatnou farností, při faře vzniká tzv. triviální škola, jsou zavedeny matriky.

  • 1741     Přistavena předsíň k jižnímu portálu kostela.

  • 1758     Vystavěna nová barokní fara.

  • 1785     Zrušení plaského kláštera, správa kostela Náboženským fondem, k apsidě kostela přistavena sakristie.

  • 1826     Kníže Metternich vlastníkem plaského panství, kostel, fara a škola v Potvorově pod jeho patronací.

  • 1825     Přístavba věže, vybavení kostela varhanami, postranními oltáři aj.

  • 1901     Založen Spolek pro rekonstrukci chrámu sv. Mikuláše, snaha obnovit románský vzhled kostela, snížena jeho podlaha, nové vstupní dveře, vysázeny kolem stromy.
  • Barokní pečeť
    potvorovské fary
  • 1953     Poslední farář opouští Potvorov, kostel s farou převeden do správy Římskokatolické farnosti v Kralovicích.

  • 2007     Založeno Občanské sdružení (novým názvem) Spolek pro románský kostel v Potvorově s programem oživení a údržby kostela.







  • SOUČASNÝ POHLED NA KOSTEL





    3D VIZUALIZACE




    POTVOROV ROKU 1200


    Evropa okolo r. 1200
    Místo, kde patrně ve 12. stol. vznikla potvorovská tvrz a později obec Potvorov, bylo na okraji hřebene s širokým rozhledem do kraje, mělo vydatné prameny vody, dostatek stavebního kamene a leželo poblíž Blšanské zemské stezky z Plzně do Kadaně. V kraji měl majetky vladyka Gumpold (Humpolt) s hlavním sídlem na Žebnici. Potvorovská tvrz připadla okolo r. 1200 jeho mladšímu synu Kunovi. Od poloviny 12. stol. se rozvíjel cisterciácký klášter v Plasech a počátkem 13. stol. již stál hrad Krašov. V zemi tehdy kraloval Přemysl Otakar I. a České království bylo součástí Svaté říše římské.

    HRABIŠICOVÉ NA POTVOROVĚ


    Anežka z Potvorova
    na zvonu Nový Mikuláš

    Nejvyšším komorníkem krále Přemysla Otakara I. byl Slavek Hrabiše, šlechtic původem z Oseka. Anežka (Agnes), nevěsta z hrabišického rodu, byla provdána za Gumpoldova syna Kuna. Byla velmi zbožná a klášterům darovala nemalé majetky. Kuno v r. 1204 umírá a do tohoto období je datována stavba „šlechtického“ kostela sv. Mikuláše v areálu opevněné potvorovské tvrze. Agnes de Potwori – Anežka z Potvorova, je považována za jeho zakladatelku.






    STAVITELÉ KOSTELA


    Hrabišická pečeť
    na listině z r. 1227
    O stavbu kostela se zřejmě společně přičinili vladykové z Potvorova, Gumpoldovi potomci, a šlechtický rod Hrabišiců, vstoupivší na potvorovskou tvrz Anežčiným sňatkem. Se zkušeností ze svých rozsáhlých investic do náboženských objektů to byli zřejmě oni, kteří pro stavbu zadávali duchovní náplň, vybírali stavební kamenickou huť, mistry pro provedení vnitřní výzdoby a patrně nesli podstatnou část nákladů.






    POTVOROVSKÁ TVRZ S KOSTELEM


    Kostel sv. Mikuláše byl postaven uvnitř areálu opevněné tvrze. Dosud nebyl proveden žádný archeologický průzkum, který by napověděl něco o dispozici původních staveb. Z dochovaných terénních prvků lze jen soudit, že areál tvrze patrně zabíral celý vrch nad současnou návsí a měl po obvodu obranný val. Kostel, jemuž byl vyhrazen nejvyšší, východní cíp areálu, byl uvnitř opevnění a v době nebezpečí sloužil také jako útulek pro okolní obyvatele. Ve věži nad tribunou mohla být zvonice. Tradice pohřbívání zemřelých do vysvěcené půdy poblíž kostela se datuje od 10. stol. a hřbitov je tak pravděpodobně stejně starý jako kostel.
    Pravděpodobný obvod zaniklého areálu tvrze s vložením původního kostela


    PŮVODNÍ VZHLED


    Kostel byl původně opatřen masivní západní věží, do níž zasahovala vysoká klenba panské tribuny. Vlastníci kostela do ní vstupovali po můstku ze své tvrze, vysoko položeným portálem v západním průčelí věže. Tribuna byla oddělena od prostoru kostela zdí, ve které zřejmě byla dvě okna a střední půlkruhový otvor. V něm byl umístěn oltář, jehož část se dodnes zachovala jako součást poprsně kůru. Ostatní věřící vstupovali do přízemí kostela honosným portálem z jižní strany.
    Pravděpodobný původní vzhled kostela v řezu (3D vizualizace),
    pohled od JZ

    Svým provedením nese kostel znaky soudobých církevních staveb na Chebsku, postavených císařskou stavební hutí. Zároveň se stal vzorem pro další kostely, např. ve Vinci u Mladé Boleslavi (viz obr. dále), jehož zachovalá panská tribuna zpětně posloužila jako vzor pro vytvoření původní podoby kostela v Potvorově. Západní věž na šířku lodi byla rekonstruována podle kostela sv. Víta v Milevsku s přihlédnutím k podobně řešeným věžím.
    Pravděpodobný původní vzhled kostela v řezu (3D vizualizace),
    pohled od JV


    ROMÁNŠTÍ PŘÍBUZNÍ


    Venkovské jednolodní tribunové kostely, často v opevněných areálech přilehlé k panským sídlům, tzv. panské kostely, nebyly v první polovině 13. stol. zejména v severozápadních Čechách vzácností. Spojuje je podobnost základní stavební dispozice – loď s apsidou, oddělení privátního prostoru tribuny od chrámové lodi zdí s arkádovými okny, mohutná západní věž, způsob stavebního provedení a volba zdobných prvků. Potvorovu geograficky nejbližší jsou kostely ve Vroutku u Podbořan, Údlicích u Chomutova, Kostomlatech pod Milešovkou a vzdálenější, svému staršímu potvorovskému vzoru nejpodobnější, sv. Mikuláš ve Vinci u Mladé Boleslavi, který dal celé skupině název „vinecké kostely“. Charakter vineckých kostelů se odvozuje od tvorby tehdejší chebské stavební huti, svou roli patrně sehrála i dominance rodu Hrabišiců v tomto regionu.
    Ani vnitřní freskovou výzdobou nebyl potvorovský kostel ve své době žádnou výjimkou. Téměř stejné výjevy lze (v podstatně zachovalejším stavu) dodnes nalézt v apsidě kostelů např. v Albrechticích nad Vltavou nebo v Rovné u Stříbrné Skalice.


    VĚČNÝ KÁMEN


    Jednotným stavebním materiálem kostela je do kvádrů a potřebných profilů opracovaný hrubozrnný pískovec, lámaný v nedaleké Potvorovské hoře. Díky jeho odolnosti povětrnostním i mechanickým vlivům zůstaly zachovány vnější i vnitřní kamenné detaily.
    Venkovní zdi kostela jsou děleny a zpestřeny plastickými románskými prvky a dávají stavbě dynamický, vznosný charakter. Na jižní straně je dochován neporušený vstupní portál zdobený geometrickými vzory. Nedotčený zůstal také zdobený portálek ke vstupu na panskou tribunu v západní zdi kostela (dnes ze schodiště z 19. stol.). Freskové obrazy v tympanonech nad oběma vchody zanikly.
    Pletencový motiv
    na pilíři tribuny

    Kamenné oblouky a sloupy uvnitř kostela jsou profilovány a hmotnost nosných prvků opticky odlehčují. Hlavice sloupů jsou zdobeny opět převážně geometrickými vzory. Jedinečným, v románském stavitelství u nás nemajícím obdoby, je složitý pletencový motiv na hlavici pilíře nesoucího tribunu. Původ podobných obrazců je ještě v předkřesťanských dobách a výklad jejich symboliky – snad nekonečného opakování složitého běhu světa – se mohl věky proměňovat.
    Pohled na tribunu z lodi kostela (r. 2014)


    ROMÁNSKÝ OLTÁŘ A FRESKY


    Hlava Krista v apsidě

    V apsidě kostela zůstal zachován románský kamenný oltářní stůl, tzv. mensa, která dnes (s cihlovými přístavky) nese barokní oltář. Jen střední ze tří oken apsidy si zachovalo svůj původní, ústupkový tvar. Na stěnách a v klenbě apsidy, tzv. konše, jsou patrny zbytky maleb částečně restaurovaných v r. 1938.
    Nepřemalované části románské fresky se zachovaly jen v konše. Na modrém pozadí lze rozeznat Krista na trůnu, obklopeného anděly a svatými. Z obláčku nad hlavou mu žehná ruka Boha Otce.
    Ve dvou pásech pod římsou konchy jsou původní románské fresky, z doby okolo r. 1200, překryty mladšími, gotickými freskami, zhotovenými mezi léty 1450–1490 při obnově kostela po jeho zničení husity.

    V horním pásu (v úrovni oken) lze dosud po obvodu apsidy rozeznat původní části malovaných románských arkád, v nichž stálo dvanáct apoštolů. Při jeho přemalbě byl počet arkád a postav v nich redukován na deset a na místo apoštolů v nich byly vyobrazeny postavy svatých. Z jejich dochovaných atributů lze rozpoznat (zprava ke středu apsidy) sv. Mikuláše, Vavřince, Jiřího, Barboru, Kateřinu, Zikmunda a Václava. Ostatní postavy z obou pásů fresek již identifikovat nelze.
    Gotické postavy svatých z pásu v úrovni oken apsidy (identifikace postav v textu)


    BAROKNÍ OLTÁŘ


    Plaským klášterem vedená obnova kostela po třicetileté válce přinesla do apsidy bohatě zdobený barokní oltář neznámého mistra, dodnes dominující celému interiéru. Stojí na původním oltářním stole a všechny jeho prvky a sochy jsou dřevěné, barevně polychromované. Je datován r. 1673 a vystupují na něm cisterciáky oblíbené postavy svatých: Panna Marie s Ježíškem, nad ní žehnající Bůh Otec, vlevo sv. Mikuláš a vpravo sv. Bernard. Nad nimi vlevo sv. Kateřina, vpravo sv. Barbora a nejvýše nad všemi Archanděl Michael. V r. 1883 oltář prošel poslední barevnou úpravou v šedozeleném tónu s četnými přemalbami.
    Pohled do apsidy s barokním oltářem (r. 2012)


    Postavy z oltáře v restaurátorské dílně (r. 2015)


    Zpracováno jako propagační leták (dostupné v kostele)
    Autor projektu: Vojtěch Martínek
    Odborná spolupráce: Irena Bukačová, Petr Skalický, Jan Soukup
    Vizualizace: Ivan Klíma
    Autoři fotografií: Václav Podestát, Jan Soukup, Karel Mařík
    Grafická úprava letáku: Jan Martínek
    Sazba letáku: Jiří Sládeček
    Nakladatelství: JALNA, Praha 6, Mickiewiczova 17, www.jalna.cz
    Tisk: Žake
    V roce 2016 vydal Spolek pro románský kostel v Potvorově, Potvorov 10, 33141 Kralovice, www.potvorov.cz

    Stránky pro tisk Poslat známému Vytvořit z článku PDF