Hlavn? nab?dka
Hledat
  
Obec Potvorov
Okres Plze? ? sever
7 km severoz?padn?
od m?sta Kralovice

Mapa
Odkazy jinam

Historie kostela



Obsah:




O v?znamu kostela vypov?daj? z?znamy z p?elomu 19. a 20.stolet?, kdy byly krom? b??n?ch oprav podnik?ny kroky k jeho celkov? rekonstrukci. Historick? a vlastiv?dn? ?asopis pro oblast Kralovic, Man?t?na, Plas a okol? v Kronice regionu uve?ej?ovan? na internetu uvedl zaj?mav? ?l?nek O zam??len? rekonstrukci kostela sv. Mikul??e v Potvorov?. Tento p??sp?vek je sestaven ze z?pis? do potvorovsk? farn? kroniky, kterou v t?to dob? vedli P. Franti?ek B?rta a P. V?clav Jir?sek.

Jednou z nejcenn?j??ch stavebn?ch pam?tek na Kralovicku je rom?nsk? kostel sv. Mikul??e v Potvorov?. Na p?elomu 19. a 20. stolet? se zrodila my?lenka na jeho rekonstrukci, kter? by rozsahem odpov?dala v?znamu t?to stavebn? pam?tky. I kdy? tato snaha - nepochybn? hlavn? vypuknut?m I. sv?tov? v?lky - nakonec vy?la napr?zdno, stoj? za p?ipomenut?.

1898
Kdy? p?evzal panstv? plask? nyn?j?? majitel Jeho Jasnost Pavel kn??e Metternich-Winneburg, nav?t?vil tak? s rodinou svou zdej??ho far??e a zdej?? chr?m P?n? a byl jeho starobylost? a velikou um?leckou cenou p?ekvapen. Vyslovil n?hled, ?e by se m?l starobyl? tento chr?m slohov? opraviti, nevkusn?ch p??stavk? zbaviti a do p?vodn?ho stavu p?iv?sti. Intervenoval v tom smyslu ve V?dni u ministerstva kultu a vyu?ov?n?, cht?je dos?hnouti toho, aby tato vz?cn? a starobyl? pam?tka um?n? stavitelsk?ho na n?klad st?tu opravena byla. Zdej?? far?? Franti?ek B?rta byl po??d?n, aby vypracoval pro c. k. ministerstvo kultu a vyu?ov?n? d?jiny zdej??ho chr?mu P?n?, co? tak? ochotn? u?inil. Aby pak z?le?itost ta u ministerstva v zapomenut? nep?i?la, obr?til se zdej?? far?? na poslance za zdej?? okres na ???sk? rad? p. Emanuela Dyka, advok?ta v Plzni. T?? velmi ochotn? v?ci se ujal a na prvn? dopis zdej??ho far??e odpov?d?l n?sleduj?c?m listem:
"Veled?stojn? pane far??i! Dnes naskytla se mn? p??le?itost promluviti s J. E. p. ministrem Gautschem. Kladl jsem mu v?ele na srdce z?le?itost Va?eho kostela a upozornil ho t?? na rozmluvu s J. J. kn??etem Metternichem. Sl?bil, ?e se v?ci ujme. S uji?t?n?m zvl??tn? ?cty znamen?m se Va?? D?stojnosti oddan? dr. Dyk."
Tak dostala se z?le?itost potvorovsk?ho kostela tak? do centr?ln? komise pro zachov?n? um?leck?ch pam?tek ve V?dni a jedn?no o n? ve sch?zi dne 11. b?ezna 1898 za p?edsednictv? dr. Jos. Al. svob. p?na Helferta. ?asopis "Hlas n?roda" referuje o tom v ??sle 107. ze dne 18. dubna r. 1898 n?sledovn?:
"Ministerstvo kultu a vyu?ov?n? sd?lilo v??e jmenovan? komisi, ?e dle zpr?vy m?stodr?itelstv? v Praze farn? kostel v Potvorov? sice pot?ebuje nutn? opravy, ?e v?ak ze soukrom? strany sotva lze o?ek?vati p??sp?vk?. Doporu?ovalo by se, by kostel ten, v p?esn?m, p?vodn? rom?nsk?m slohu vystav?n?, byl zbaven pozd?j??ch p??staveb a by provedeny byly jin? stavebn? opravy. Aby mohla b?t stanovena v??e n?klad? na opravu, navrhuje m?stodr?itelstv?, aby stavebn? stav kostela byl zji?t?n, kter??to n?vrh ?st?edn? komise se usnesla co nejv?eleji doporu?iti. Od t? doby dal?? krok v t? v?ci u?in?n nebyl."
* * *
Dne 25. kv?tna ude?il hrom do zdej??ho chr?mu P?n? a zp?sobil tam velikou spoustu. Ude?en? stalo se ve st?edu o 1/2 3. hod. odpoledne do rohu ??msy na v??i na stran? severn?, odkud vjel oknem v??n?m do v??e, rozbil okenici v tomt?? okn?, zvony v?ak nepo?kodil. Odtud dostal se na p?du kostela, prorazil strop nad ch?rem, po?kodil a ??ste?n? i rozt???til varhany. V strop? nad ch?rem utvo?en velik? otvor. Odtud prorazil pobl??e prost?edn?ho pil??e klenut? pod ch?rem, po?kodil tak? architektonick? ozdoby na ??mse prost?edn?ho pil??e; pil??em t?mto blesk tak? projel a rozt???til d?ev?n? svr?ek na k?titelnici u pil??e se nal?zaj?c? ?pln? a tak? dolej?? kamennou ??st na m?stech, kde kov?n? bylo do kamene zad?l?no, urazil.
Zde blesk bezpochyby o dla?bu chr?movou se odrazil, r?na rozst??kla se po stropu nad lod? chr?movou, a sice po cel? d?lce, a sice po stran? severn? asi do polovice, tak?e ve stropu bylo asi 40 d?r r?zn? velikosti! Tak? ze? na severn? stran? byla po?kozena t?m, ?e om?tka na mnoh?ch m?stech byla sra?ena a t?i obrazy k???ov? cesty byly porouch?ny. Dno v kazateln? bylo vyra?eno a le?elo dole na dla?b?. Blesk br?zdil d?le v apsid? chr?mov? nad olt??em, sjel pak na hlavn? olt?? a srazil dol? sochu sv. archand?la Michaela, kter?? nal?zala se na nejvy???m bodu olt??e; socha ta se ?pln? rozt???tila. Sjel a? dol? ke sv?cn?m, z nich? dva na zem srazil. Na stran? epi?toln?, nad otvory, kter? jsou ud?l?ny ve zdivu a kam d?vaj? se oby?ejn? konvi?ky me?n?, odrazil tak? om?tku zdi, pod kterou objevily se malby starobyl?, fresky. Bylo dob?e rozeznat ??st ruky a nohy; pod malbou nal?zal se starobyl? latinsk? n?pis. Dolej??m ok?nkem ve zdivu, kam, jak v??e ud?no, stav? se p?i m?i sv. me?n? konvi?ky, vjel blesk do sakristie, rozbr?zdil tak? strop. Na alma?e pro paramenta st?ly sv?tilny, kter? nos? se v pr?vodu o vzk???en?; na jednu z t?ch sv?tilen sjel blesk a p?es ni do almary, kde? sjel po nov?m ?erven?m orn?t?, a sice po port?ch jeho dol?, tak?e porty z?ernaly; vedle t?to ?erven? kasule st?lo pouzdro s monstranc?; pouzdro to zrovna ve st?edu blesk prorazil, prom??kul trochu a p?ip?lil kovov? r?m ok?nka zadn?ho na monstranci, kudy d?v? se Nejsv?t?j?? sv?tost do monstrance. Monstrance t?mto ?derem byla cel? zk?ivena. Pak vyrazil zadn? st?nu almary a zd? ven na h?bitov. Smutn? byl pohled na zpusto?en? takto chr?m; sk??? z varhan prudk?m ot?esem smetena byla dol? a le?ela na dla?b? chr?mov?. Cel? dla?ba pokryta kusy zdiva, malty a v?pna, jako by se byl cel? strop z??til. Chr?m byl poji?t?n u "Ph?nixe" a ve?ker? ?koda byla ??dn? vy?et?ena a nahra?ena. Krytba ta?kov? ze st?echy v??e jako? i ze st?echy kostela pobl??e v??e a krytba schodi?t? na ch?r byla zni?ena ?pln?. Kostel byl brzy po tomto ne?t?st? opraven a po proveden? uvnit? oprav? od mal??e pokoj? z Radnic barvou cel? nov? nat?en a m?sty mramorov?n. Opravu varhan provedl v dob? od 25. do 30. ?ervence varhan?? Koudelka z Plzn? za 150 zl. Dne 30. ?ervence bylo zakon?en? ?koln?ho roku a v ten den op?t poprv? po del?? dob? na varhany hr?no. Trosky ze svrchn? d?ev?n? ??sti k?titelnice a ze sochy archand?la Michaela ulo?eny na pam?tku na p?du kostela.
1901
Dne 22. prosince 1901 konala se ustavuj?c? valn? hromada spolku pro rekonstrukci chr?mu sv. Mikul??e v Potvorov? v budov? farn? a zvoleni do v?boru: B?rta Franti?ek, vik?? a far?? v Potvorov?, za p?edsedu, za ?leny v?boru zvoleni Vojt?ch Pal?t, roln?k v Potvorov? ?. 11, Vojt?ch Sinkule, roln?k z B?lova ?. 6, Juha Franti?ek, roln?k z B?lova ?. 3, Soukup Mat?j, roln?k ze Sedlice ?. 4, Pet??k V?clav, roln?k z Bukovin? ?. 9.
1902
V?bor spolku toho konal dne 19. ledna 1902 svou prvn? sch?zi, v n?? za jednatele zvolen p. Vojt?ch Pal?t, za pokladn?ka p?edseda spolku p. Frant. B?rta a schv?len n?vrh provol?n?, kter? se m? d?ti tisknouti.
Na za??tku ?ervence 1902 obr?til se zdej?? far?? a p?edseda spolku pro rekonstrukci zdej??ho chr?mu P?n? na K?es?anskou akademi v Praze, aby navrhla n?kter?ho osv?d?en?ho odborn?ka ku vypracov?n? pl?n? a rozpo?tu na opravu zdej??ho starobyl?ho chr?mu. Akademie navrhla pana architekta Bohumila ?t?rbu v Karl?n? u Prahy, jen? opravdu jest jeden z nejlep??ch znalc? na?ich starobyl?ch um?leck?ch stavebn?ch pam?tek a odborn?kem v tom ohledu na slovo vzat?m. Pan architekt ?t?rba me?kal ve dnech 24. a 25. z??? v Potvorov?, aby kostel d?kladn? prohl?dl a ohledal. Sl?bil pak, ?e pozd?ji bu? s?m aneb jeho z?stupce zav?t? je?t? jednou do Potvorova, aby p?edsevzal podrobn? m??en? v?ech detail?. V?sledek n?v?t?vy prvn? sd?lil pan architekt n?sleduj?c?m p??pisem:
"Srovn?n?m podobn?ch va?emu chr?mu staveb (hlavn? Vineck?) se zbytky star?ho krovu v Potvorov? se nal?zaj?c?ho a z okolnosti, ?e hlavn? ??msa obrac? se a jde po cel? pr??eln? stran? (z?padn?) d?le a ?e ?t?t pr??el? nad touto ??msou ukazuje zcela jinou, pozd?j?? a ?patn?j?? pr?ci, ne? ?t?t zadn? (nad apsidou) vych?z? na jisto, ?e st?echa va?eho chr?mu m?la podobnou formu jako dnes vykazuje vineck?. I n?dhern? kaple (k?r) v 1. poschod? ukazuje na pot?ebu zvl??tn?ho akcentov?n? t?to ??sti i v krytu. Takto rekonstruovan? st?echa a k?r utvo?? z va?eho chr?mu jednu z nejmalebn?j??ch a nejzaj?mav?j??ch staveb rom?nsk?ch.
Abych mohl v t? p???in? podati v?cn? motivovanou zpr?vu pro centr?ln? komisi a n?vrh rekonstrukce, v?znamu a vz?cnosti stavby hov?c?, pos?l?m sv?ho asistenta p. Zemana, aby pot?ebn? v?ci do detailu prom??il, a pros?m Va?i d?stojnost o laskav? p?ijmut? doty?n?ho m?ho z?stupce a poskytnut? jemu pot?ebn? pomoci k t?to pr?ci. Jsem p?esv?d?en, ?e zbytky klenby i stavby k?r od lodi odd?luj?c? nemohly bez stopy z okol? chr?mu zmizeti. P?tral jsem po nich ji? s?m, ale krom? kamene, slou??c?ho za schod ku vchodu do sakristie, nevid?l jsem ni?eho. Zd? se, ?e kameny upot?ebeny byly ku zv??en? dla?b? kostela, snad by bylo mo?n? zkou?kou na n?kolika m?stech se p?esv?d?iti, zda jest moje domn?nka spr?vn?. Pan Zeman pojede v pond?l? dne 17. listopadu 1902 odpoledn?m rychl?kem do Kralovic a pros?m o laskav? zasl?n? povozu k tomu vlaku.
Trv?m v hlubok? ?ct? oddan? Bohumil ?t?rba. Karl?n dne 13. listopadu 1902."
Pan Zeman dne 18. a 19. listopadu v Potvorov? dlel a ve?ker? vym??en? kostela vykonal. Jako v?sledek tohoto m??en? do?el od pana architekta ?t?rby dne 15. ledna 1903 n?sleduj?c? p??pis:
"V odpov?? na ct?n? p??pis ze dne 8. t. m. dovoluji si ozn?miti:
V?sledky podrobn?ho m??en? star?ho stavu jsou ji? na?isto p?esn? vyne?eny, ponech?vaj? v?ak je?t? mnoho mezer ku zji?t?n? p?vodn?ho stavu pam?tn?ho kostela potvorovsk?ho. Jsou z nich patrna 4 obdob?:
1. Stav p?vodn? se ??msou hlavn? na t?ech stran?ch st?echu vroub?c? se samostatnou, ze sousedn? tvrze bohat?m port?lem p??stupnou, ozdobn? klenutou m?stnost? v 1. poschod?. T?? byla analogicky kapli vineck? (kter? spolu s kostelem vrouteck?m z t??e hut? neb ?koly poch?z?) od hlavn? lod? plnou st?nou s otvory okenn?mi do kostela vedouc?mi odd?lena. Tato p?vodn? forma vy?adovala st?echu formy zcela jin? ne? nyn?j?? sedlov?, snad kombinaci st?echy stanov? se sedlovou dle podoby vineck?. T?to form? sv?d?? t?? zachovan? v krovu hv?zda star?ch vazn?ch tr?m?. Av?ak provede-li se rekonstrukce klenut? ho?en? kaple dle zachovan?ch n?b??k? obloukov?ch, neshoduje se ani se st?echou nyn?j??, ani se st?echou kombinovanou, jej?? zbytky jsou v p?d? viditelny, tak?e ??stky nalezen? neposkytuj? dosti sv?tla v t?to v?ci.
Ve 2. obdob? sne?ena star? st?echa a? na onu hv?zdu vazn?ch tr?m?, postaven p?edn? ?t?t, zp?sobem stavby i materi?lem od zadn?ho ?t?tu nad presbyteriem se li??c?; sneseno klenut? horn? kaple a st?na jej? proti lodi, tak?e povstal otev?en? dne?n? k?r. Domn?v?m se, ?e v tomto obdob? zv??ena dla?ba kostela as o 40 cm kv?li odstran?n? vlhka (patrno ze zasypan?ch plint a sokl?) a ?e k t?to dla?b? pou?ito bylo kv?dr? z p???n? zd?, d?l?c? k?r od lod?. Domn?nka tato nab?v? pravd?podobnosti uv???me-li, ?e v cel?m okol? kostela nenalezl jsem ani j?, ani m?j asistent kamene, kter? by z t?to zdi poch?zeti mohl a kter? by dle n?b??k? oblouk?, ost?n? a p. zcela jist? znateln?m byl.
Ve 3. obdob? povstaly ony p??lepky pro v??, p?eds??ku vchodovou, sakristii i vnit?n? om?tka chr?mu.
Kone?n? v nov?j?? dob?, ve 4. obdob? zv?t?ena barbarsky okna vyjmut?m vnit?n?ch ?l?nk?. Z takto zji?t?n?ho nyn?j??ho stavu mo?no odvoditi um?lecky spr?vn? program rekonstrukce.
Kostel je neoceniteln?m dokumentem um?leck?m a archeologick?m a zauj?m? s vrouteck?m a vineck?m zcela zvl??tn? v?zna?n? m?sto v d?jin?ch um?n?. Poru?en? jeho sv?r?znosti rekonstrukc? jinou, ne? kter? by s nejv?t?? pietou v?e shledala, co by autenticky k dopln?n? nyn?j??ho stavu slou?iti mohlo, a v?e zachovan? ze star?ho stavu na n?? v?k podr?ela, bylo by barbarstv?m. Takov? rekonstrukce v?ak m??e b?ti dvoj?ho zp?sobu:
1) Provisorn?, kter? by doplnila ??msu hlavn? ve sch?zej?c?ch ??stech, odstranila zohavuj?c? p??lepky p?eds?n? a sakristie, postavila sakristii novou na severn? stran? kostela, znovuz??dila posledn? vyl?man? vnit?n? str?nky oken lodi. D?le po?alo by se s odstran?n?m b?len? a om?tky vnit?n? se v?? pozornost? na event. se vyskytnuv?? malby. Kone?n? by se odstranila opatrn? nyn?j?? zv??en? dla?ba, ve kter? by se p?tralo po zbytc?ch zdi a klenby nyn?j??ho k?ru, sou?asn? by musela b?ti provedena kol cel?ho kostela odkop?vka p?il?haj?c? vrstvy zem? a z??dil by se dl??d?n? rigol kolem kostela, aby zdi vlhnouti nemohly. Tato rekonstrukce ponechala by prozat?m nyn?j?? dosti zachovalou st?echu i v?? a umo?nila by pozd?j?? proveden? rekonstrukce definitivn?. Mysl?m, ?e tato radik?ln? rekonstrukce bude mo?n? teprve tehdy, a? pot?eba zachov?n? um?leck? ceny a archeologick? v?znam bude v?t?? a siln?j??, ne? praktick? po?adavky kostela. Nebo? rekonstrukce tato vy?aduje, aby nyn?j?? k?r byl op?t prom?n?n v samostatnou m?stnost, od kostela souvislou zd? s mal?mi pom?rn? otvory odd?lenou. Pro st?nu i klenby nalezlo by se snad v nyn?j?? dla?b? dosti materi?lu, aby se jej? forma autenticky pomoc? analogie vineck? znovu z??diti mohla. K t?to rekonstrukci pat?? d?le obnova star?, sv?r?zn? formy st?echy, odbour?n? nyn?j?? v??e a postaven? nov? d?ev?n? samostatn? zvonice dle vzor? jinde zachovan?ch. Tato zvonice mohla by z?rove? zprost?edkovati p??stup mostkem a v?stupkem do port?lu 1. patra. Touto rekonstrukc? povstala by skupina svrchovan? malebn? a um?lecky cenn?, tak?e jej? dosa?en? mus? b?ti ide?lem ka?d? rekonstrukce. Uzn?v?m zna?n? obt??e takov? radik?ln? rekonstrukce, ale jsem ??asten, ?e ve Va?? d?stojnosti m? kostel opatrovn?ka t? vysok? inteligence a um?leck?ho pochopen?, kter? jinou ne? um?lecky spr?vnou rekonstrukci nep?ipust?. Na?t?st? jest kostel v dosti dobr?m stavebn?m stavu, tak?e mu nehroz? pohroma vlivem ?ivl?, m??e se tud?? eventueln? rekonstrukce prov?sti bez p?ekvapen? a v intenc?ch ?ist? um?leck?ch. Z ?e?en?ho vypl?v? n?sleduj?c? postup:
1) Pod?n? podrobn? a spr?vn? vym??en?ho nyn?j??ho stavu. 2) Pod?n? dobr?ho zd?n? o rekonstrukci ve smyslu zde vypsan?m.
3) Rozpo?et na pr?ce, kter? mo?no ihned prov?sti: ??msa, dopln?n? oken, odbour?n? p?eds??ky a dopln?n? port?lu.
4) N?vrh a rozpo?et na odbour?n? star? a postaven? nov? sakristie.
5) Rozpo?et kv?li povolen? ??stky na dal?? ohled?n?, toti? otlu?en? om?tky, otev?en? dla?by kosteln? a po v?sledku vyzdvi?en? cel? dla?by a p.
Mysl?m, ?e postup takov? le?? v intenc?ch Va?? d?stojnosti a nalezne schv?len? u zemsk? i centr?ln? komise. Pros?m tud?? o laskavou zpr?vu, r???te-li souhlasiti, neb v ?em by se m?l program zm?niti. Po obdr?en? odpov?di p?iprav?m pot?ebn? co nejd??ve.
S uctiv?m pozdravem trv?m v hlubok? ?ct? oddan? Bohumil ?t?rba."
1905
Letos v l?t? provedena nov? dla?ba ve zdej??m farn?m chr?mu P?n?. Pan architekt ?t?rba z Karl?na, jen? pracuje na pl?nech rekonstrukce, uznal za nutn? starou dla?bu vytrhati, niveau dla?by do p?vodn? ?rovn? sn??iti a novou dla?bu d?t prov?sti. Na ??dost zdej??ho duchovn?ho spr?vce svolil k tomu, aby nov? dla?ba byla z ben?tsk?ho terazza, pon?vad? k slohu rom?nsk?mu se hod?, a? t?eba uznati, ?e v nordick?ch star?ch stavebn?ch pam?tk?ch ?asto nep?ich?zej?; jest to ale dla?ba star?, poskytuj?c? mnoho v?hod, tak zejm?na snadn?j?? udr?ov?n? kostela v ?istot?; tak? v zdravotn?m ohledu jest tento zp?sob dla?by ?pln? bezvadn?. Pan architekt ?t?rba tu?il, ?e v n?sypu pod starou dla?bou najdou se profilov? kameny ze zbo?en?ch parti? chr?mov?ch, kter? osv?tl? mnoh? temn? z?hady rekonstrukce. Tu?en? jeho se splnilo. V 2. polovici srpna za?ato s vytrhov?n?m dla?by. N?syp pod k?rem obn??el 70 cm, byla tam spousta kamene a zem?, rovn?? v ostatn? lodi chr?mov?. Mezi kamen?m nalezeny skute?n? n?kter? profilov? kameny a tak? stopy polychromie. V?echen ten materi?l musel b?ti z chr?mu vyvezen, lavice a olt??e vedlej?? odstran?ny z kostela, podezd?vky pod olt??i zbo?eny. Monument?ln? p?sob? pak prost?edn? pil?? a pil??e n?st?nn?, kdy? bohat? patn?ky jejich, kter? dosud ve dla?b? byly skryty, byly obna?eny. Cel? kostel t?m velice z?skal a zd?l se hned b?ti mnohem v?t??. V n?sypu pod dla?bou nalezeny st?epy z pohansk?ch popelnic; ale jen jednotliv? ??sti, tak?e se zd?, ?e p?vodn? nal?zaly se polenice tam, odkud materi?l na n?syp byl vozen. Nalezeno tak? mnoho kost? a lebek pod dla?bou, tak zejm?na na m?st?, kde stoj? kazatelna, le?elo vedle sebe n?kolik koster; rovn?? p?i zdi pod obloukem, za ?ensk?mi lavicemi. Dne 11. z??? zapo?ato s kladen?m nov? dla?by. Pan architekt ?t?rba sv??il proveden? dla?by firm? Old?ich R?kosn?k v Karl?n? u Prahy. Ta vyslala sem jako mistra Giuseppe Livu, Italiana v Praze usedl?ho, a 2 ?esk? d?ln?ky. Dne 11. z??? s prac? zapo?ato. Nejprve polo?ena betonov? vrstva asi 8 cm siln? (?t?rk s cementem), na to pak vrstva terazzov?, asi 2 cm siln?, to jest ka?e z cementu a mramorov?ch zrnek; po uschnut? pak se to brousilo, a? povrch nabyl nyn?j??ho tvaru.
Pr?ce byla skon?ena dne 27. z???.
1910
Jeliko? strop i st?echa kostela jsou ve stavu b?dn?m, tak?e p?i jarn?m t?n? kapala lidem voda na hlavy, urgoval duchovn? spr?vce u patron?tn?ho ??adu v Plasech opravu st?echy a zaji?t?n? stropu, nebo? jest skute?n? obava, ?e prohnil? stropn? tr?my jednou povol? a velik? ne?t?st? p?ivod?.
Dne 23. ?ervence t. r. p?i?el se na kostel pod?vati Jeho Excelence pan markrab? Pallavicini jako?to kur?tor zdej??ho patron?tn?ho panstv? v pr?vodu pana kn??ec?ho inspektora Poppra a p. ?editele V?clava Maydla z Plas. Duchovn? spr?vce provedl p?ny po kostele, upozornil na nedostatky a ??dal pana markrab?te, aby ??dost zdej??ho spolku sv. Mikul??e o rekonstrukci chr?mu, podanou k c. k. ministerstvu kultu do V?dn?, sv?m vlivem doporu?il a usp??il.
Dne 9. srpna 1910 konalo se na farn?m ??ad? zdej??m konkuren?n? ??zen? za p???inou oprav na kostele. P?i tomto bylo zji?t?no, ?e jest nutno 1) opraviti st?echu a 2) upevniti strop. Zednick? mistr Josef Pt?k z P?eho?ova navrhoval upevn?n? stropu velik?mi ?rouby ke krovu. Komise v?ak zp?sob ten s ohledem na brzkou rekonstrukci cel?ho kostela a na velik? n?klad zbyte?n? vydan? zam?tla a se usnesla podep??ti strop le?en?m na pra?c?ch oken spo??vaj?c?m, kter??to zp?sob by byl asi o polovinu levn?j?? a byl i s opravou st?echy asi na 800 korun vypo??t?n. Duchovn? spr?vce podal vyj?d?en?, ?e le?en? v kostele bude d?lati hroznou ostudu, ?e v?ak na ten zp?sob bohd? t?m sp??e p??zniv?ho vy??zen? na?? ??dosti o rekonstrukci kostela se dom??eme a ?e tedy proti tomu ni?eho nenam?t?.
?lenov? komise byli mimo far??e tito: Za patron?t V?clav Maydl, patr. komisa?, Frant. Wodica, kn??ec? ??edn?k, Frant. Proch?zka, kn??ec? stavbyvedouc?. Za c. k. ??ady Zellner, c. k. okr. komisa?, N. Novotn?, c. k. in?en?r z Plzn?, Josef Mr?zek, zapisovatel. Za obce Fr. Knedlhans, starosta obce Sedlice, V?clav Vlk, starosta z B?lova, Frant. Fry?ek, starosta z Bukoviny, Frant. Urban, starosta z Odlez a V?cl. Bene?, starosta z Potvorova.
* * *
Intervence pana markrab?te Pallaviciniho p?ece trochu pomohla - c. a k. ministerstvo kultu ve V?dni vyslalo c. k. konserv?tora pana profesora Maxe Dvo??ka a pana c. k. vrchn?ho stavebn?ho radu a architekta profesora Julia Deningera, aby kostel prohl?dli a sv? dobrozd?n? podali. Oba p?nov? zaj?mavost a velikou historickou cenu kostela uznali, av?ak pl?n na rekonstrukci spolkem zdej??m podan? zavrhli, nebo? pam?tn? stavby slu?? pr? zachovati p?ed zk?zou, av?ak neprom??ovati ve stavby modern?, jak pl?ny navrhuj?. Bude tedy povol?n stavitel chr?mu sv. V?ta v Praze p. Hilbert, aby podal rozpo?et nov? dle udan? direktivy od c. k. centr?ln? komise pro zachov?n? historick?ch a um?leck?ch pam?tek ve V?dni.
??dost spolku pro rekonstrukci kostela byla u c. k. ministerstva kultu a vyu?ov?n? vzata do pr?ce. Pl?ny k ??dosti p?ilo?en? vr?ceny byly spolku jako?to nevhodn? a spolek vyzv?n, aby p?edlo?il projekt nov?. Pl?ny vr?ceny cestou c. k. okr. hejtmanstv? v Kralovic?ch s t?mto p??pisem:
"Ct?n?mu p?edsednictvu spolku pro rekonstrukci farn?ho kostela v Potvorov?.
Projekt na rekonstrukci farn?ho kostela v Potvorov? vr?tila c. k. centr?ln? komise pro zachov?n? um?leck?ch a historick?ch pam?tek z d?vodu toho, ?e neodpov?d? modern?m n?zor?m o zachov?n? pam?tek. Zm?n?n? komise navrhuje, aby se vypracoval nov? projekt na opravu podle tohoto programu:
1. Nyn?j?? sakristie, kter?? ??st ji?n?ho postrann?ho pohledu zakr?v?, ani? m? jak? samostatn? ceny, m??e podle posavadn?ho projektu b?ti odstran?na a nahra?ena na severn? stran? novostavbou, kter?? chodbou s kostelem by souvisela, v?ak zcela jednodu?e se provedla.
2. Ji?n? p?eds?? m??e b?ti snesena, kdy? by se po d?kladn? prohl?dce shledalo, ?e lze star? rom?nsk? port?l, jeho? ??sti v p?eds?ni jsou zazd?ny, znovu z??dit.
3. V?? a schody na hlavn? fas?d? ponechati dlu?no v nyn?j??m stavu a t?eba jest toliko je vyspraviti.
4. St?echy a krov lodi kosteln? a apsidu dlu?no v nyn?j?? form? obnoviti.
5. ??msy nutno vyspraviti a doplniti, pokud to z d?vod? stability je nutno, a sice s v?emo?n?m ?et?en?m ceny starobylosti.
6. U oken nutno po??dit nov? "p?ky" podokenn?. P?vodn? ost?n? oken nebudou se rekonstruovati; okna v apsid? mo?no proraziti.
7. Kv?dry zdiva nutno - le? bez kamenick? pr?ce - o?istiti, mezery uzav??ti, le? ne a? na okraj zamazati.
8. Odvod?ovac? za??zen? budi? vylep?eno.
9. Vnit?ek kostela budi? ponech?n v nyn?j??m tvaru, toliko nutno s p??slu?nou opatrnost?, kdyby snad n?st?nn? malby se vyskytly, zdi o?kr?bati. Star? ??sti kamene mohou b?ti ponech?ny jako k?men p??rodn?.
O tom d?v?m ct?n?mu p?edsednictvu ve smyslu v?nosu c. k. m?stodr?itelstv? ze dne 1. ??jna 1910 ?. 248.021 v?d?ti a zvu ct?n? p?edsednictv?, aby mi ur?it? do 25. listopadu t. r. sv? stanovisko nebo sv?j ?mysl ve p???in? t?to sd?lilo.
C. k. okresn? hejtmanstv? v Kralovic?ch dne 19. ??jna 1910."
1911
Spolku pro rekonstrukci na?eho farn?ho kostela do?el dne 28. prosince 1911 tento v?nos c. k. m?stodr?itelstv? v Praze, datovan? dne 27. listopadu 1911:
"Ct?n?mu p?edstavenstvu spolku pro rekonstrukci chr?mu sv. Mikul??e v Potvorov?. Vy?izuj?c tamn? ??dost ze dne 19. listopadu 1910 sd?lilo sem c. k. ministerstvo duchovn?ch z?le?itost? a vyu?ov?n? v?nosem ze dne 21. ??jna 1911 ??slo 41958, ?e architekt Kamil Hilbert, stavitel chr?mu svatov?tsk?ho v Praze, podle zpr?vy c. k. ?st?edn? komise pro zachov?n? historick?ch a um?leck?ch pam?tek ze dne 26. z??? 1911 ve sv?m p??pisu ze dne 18. ?ervence 1911 rozpo?etl v?lohy za zhotoven? projektu na restauraci tamn?ho farn?ho kostela obnosem as 1300 K se 700 K vedlej??ch v?loh a na 150-200 K cestovn?ch v?loh.
Jmenovan? ministerstvo zmocnilo uveden?m v?nosem c. k. m?stodr?itelstv?, aby vypracov?n? projektu sv??ilo jmenovan?mu architektovi, podotknuv?i, ?e v?lohy s vypracov?n?m projektu spojen? p?ej?m? na st?tn? ?v?r um?leck?.
C. k. m?stodr?itelstv?, zadav?i dle toho sou?asn? zhotoven? projektu architektu Hilbertovi, po??dalo jej, aby dle mo?nosti projekt co nejd??ve vypracoval a sem zaslal, aby jmenovan?m ministerstvem na??zen? dal?? jedn?n? ohledn? uhrazen? n?kladu na rekonstrukci co nejd??ve mohlo b?t provedeno."
1912
Dne 15. ?ervna 1912 p?ijel do Potvorova automobilem architekt Kamil Hilbert, stavitel d?mu svatov?tsk?ho, aby z na??zen? c. k. ministerstva duchovn?ch z?le?itost? a vyu?ov?n? ze dne 21. 10. 1911 ?. 41958 prohl?dl stav kostela a zhotovil pl?ny na jeho ?pravu. Architekt Hilbert pou?il za z?klad sv? pr?ce skici zhotoven? ji? d??ve architektem Fialou, provedl nov? m??en? jedotliv?ch ??st? kostela a sl?bil, ?e co mo?n? nejd??ve provede, aby se z?le?itost ?pravy kostela zbyte?n? neprotahovala.
1913
Pl?ny na ?pravu na?eho kostela vypracovan? architektem Hilbertem p?edlo?eny byly v m?s?ci prosinci r. 1912 c. k. m?stodr?itelstv? v Praze k prozkoum?n? architektonick?mu a finan?n?mu. C. k. m?stodr?itelstv? pl?ny schv?lilo a zaslalo tyto c. k. okresn?mu hejtmanstv? v Kralovic?ch, aby zavedlo ??zen? konkuren?n?. Za ??elem dohodnut? o eventueln?m kryt? n?kladu (45.550 korun) pozv?ni k c. k. okresn?mu hejtmanstv? v Kralovic?ch na den 27. b?ezna 1913 z?stupcov? v?ech p?ifa?en?ch obc?, pak z?stupce patrona kostela, p?edsednictvo spolku sv Mikul??e a farn? ??ad. K jedn?n? dostavili se v?ichni jmenovan? a vyj?d?ili se tak, ?e s ohledem na ??danou subvenci jsou ochotni kr?ti n?klad nejnutn?j??ch z?konem p?ik?zan?ch oprav, ostatn? ?e se vymyk? jejich finan?n? mo?nosti. Protokol v tom smyslu seps?n a p?edlo?en c. k. m?stodr?itelstv? v Praze.
Z na??zen? c. k. m?stodr?itelstv? v Praze konala se dne 8. kv?tna u c. k. okres. hejtmanstv? porada z?stupc? obc? a patrona i far??e stran ukryt? n?kladu na nejnutn?j?? opravy na kostele potvorovsk?m. C. k. m?stodr?itelstv? reagovalo na usnesen? komise ze dne 27. b?ezna o ochot? kr?ti nejnutn?j?? z?konem na??zen? opravy a dalo ve stavebn?m odd?len? m?stodr?itelsk?m vypracovati rozpo?et. Rozpo?et tento v?ak byl sestaven pouze dle pl?n? na rekonstrukci a proto ?pln? nevhodn?. Dle n?ho p?ipadala by ??stka 36 000 K na opravy nejnutn?j?? a pouze 9500 K na opravy slohov?, resp. z ohledu zachov?n? kostela nenutn?. Shrom??d?n? z?stupcov? obc? a patrona se vyj?d?ili, ?e za nutnou opravu pova?uj? pouze po??zen? nov?ho stropu a st?echy a zakryt? trhlin, a to ?e by se dalo za ??stku 4000 korun dob?e po??diti. V tom smyslu zhotoven protokol a podeps?n.
C. k. m?stodr?itelstv? v Praze, neuzn?vaj?c v?po?et komise ze dne 8. kv?tna za spolehliv?, na??dilo novou komisi na m?st? sam?m. Proto se se?la z na??zen? c. k. okresn?ho hejtmanstv? v Kralovic?ch komise slo?en? ze z?stupc? obc?, patrona a farn?ho ??adu v Potvorov? na farn?m ??adu dne 17. z???, ku kter? byl pozv?n krajsk? in?en?r z Plzn?, aby se poradila o n?kladu na nejnutn?j?? opravy na m?st? sam?m. Krajsk? in?ern?r zjistil v?echny defekty na stropu a st?e?e a dosp?l k z?v?ru, ?e oprava k zachov?n? kostela nejnutn?j?? dala by se prov?sti n?kladem kolem 5000 korun. P??tomn? projevili sv?j souhlas n?klad tento z vlastn?ch prost?edk? n?sti, v?c protokol?rn? zaznamen?na a do Prahy odesl?na.
1914
Slohov? oprava na?eho kostela bude asi ne-li pochov?na, to? dozajista na nedohlednou dobu odlo?ena. Je?t? p?ed mobilizac? v m?s?ci ?ervenci ministerstvo kultu a vyu?ov?n? dodalo sem v?nos, ve kter?m se ??d? v?t?? p??sp?vek na opravu kostela od z??astn?n?ch faktor? (patrona a obc?) ne? se loni platiti uvolili. N?klad toti? vypo?ten na 45 tis?c korun, z nich? by p?ipadalo na patrona a obce dle jich v?le 5 tis?c. Ostatn? by obn??ela subvence. Ministerstvo v?ak ??d? p??sp?vek od patrona a obc? v?t??.
Vypuknuv?? v?lka v?ecko jedn?n? zastavila a te? tu stoj? n?? uboh? kostel jako z??cenina, se stropem podep?en?m kl?dami, s o?ouzen?mi zdmi, a bude B?h v? jak dlouho tak st?ti.



D?jiny a pov?sti obce Potvorova
a jeho okol?



Sepsal sbor u?itelsk? ( Franti?ek Brabec, ??d?c? u?itel, V?sclav Jansk?, u?itel a mlad?? u?itel Alois Guth) v Potvorov? roku 1888/9


D?jiny a pov?sti obce Potvorova a jeho okol?

Jako mnoh? obce na?? mil? ?esk? vlasti maj? sv? vlastn? d?jiny a pov?sti, tak tak? i na?e mal? polozapomenut? vesni?ka Potvorov honos? se sv?mi d?jinami, kter? mnoh?mi pov?stmi protk?ny jsou a kter? v?ak a? dosud v krajin? zdej?? se udr?ely a jako ?stn? pod?n? , pokolen? za pokolen?m je d?d? jako svat? odkaz sv?ch p?edk? p?ed zapomenut?m je chr?n?.

Obec Potvorov

Obec Potvorov se dv?ma samotami ( hajnovnou kn??ete P?na z Metternich? a uhl??sk?m domkem n?le?ej?c?m Slovutn?mu P?nu p. Leop. Funkovi c.k. not??i ve St??b?e na stran? jihoz?padn?) le?? v okresu Karlovick?m na hranic?ch okresu man?t?nsk?ho a podbo??nsk?ho a ??t? nyn?, 4.5. roku 1890, 420 obyvatel? ve 70 domech.
M? pam?tn? starobyl?, roku 1241 vystav?n? a ke cti sv. Mikul??e zalo?en? kostel a trojt??dn? ?kolu, jej?? budova v?ak bohu?el ?kole se nepodob? a ??dn? z cizinc? v n? st?nek moudrosti a um?n? nehled?.
Dle pov?sti v lidu zanechan? b?val v m?st?, kde nyn? Potvorov se rozkl?d?, pouze pansk? dv?r, kostel, pivovar a p??slu?n? hospod??sk? staven?.
Pansk? v?r tvo?ily nyn?j?? statky Machovc?v, Burd?v a Ho?k?v. Ve statku Machovcov? zachovaly se z doby t? je?t? dv? studny nedaleko sebe le??c?. ( V ?p. 5 jedna dosud zachoval?, kter? m?la ve z?klad? (prohlubn? ) dna siln? z dubov?ch b?even ?. tr?m? u?in?n? k???, druh? nedaleko t?to v poli Poustka zvan?m, ji? p?ikryt?, ale tvar? zachovan?, tak?e vodu ka?dou chv?li z n? ?erpati mo?no.
Kostel st?l na t?m? m?st?, kde nyn? se nach?z?. O p?vodu jeho vypravuje se toto: Ob?an? b?lov?t?, sedle?t? a vysoko-libin?t? cht?li stav?ti si spole?n? kostel na v?chodn?m konci obce Sedlce, kde? dosud ?na Kostel?ku? ??kaj?, ale v?echno stavivo , kter? ku stavb? t? p?es den navezli, v?dy v noci zase zmizelo. Odn??el pr? je kr?sn? b?l? k?? a ukl?dal je v?dy na to m?sto, kde nyn? kostel potvorovsk? stoj?.

Zbo?n? ob?an? vidouce v tom vy??? pokyn, upustili od ?myslu sv?ho a postavili kostel tam, kam ??em?k? stavivo nanosil.
Kostel vystaven jest od z?klad? a? po st?echu ze sam?ch do ?tverc? otesan?ch p?skovcov?ch kamen? ?ed? barvy, jako se a? dosud dob?vaj? v lomech v tak zvan?m lese ?B?ezin?ch?, pat??c? kn??eti P?nu z Metternich?. K?men tento jest velmi tvrd?, co? dokazuje , ?e kostel a? dosud dob?e zachovan? jest a stoj? s n?kolika m?lo v?m?nami v p?vodn? sv? podob?. Jest stav?n ve slohu rom?nsk?m a bude v?dy p?ipom?nati dovednost, obratnost a chv?lu stavitele sv?ho, proto? zasluhuje kostel potvorovsk? v?ad?n b?ti mezi nejznamenit?j?? pam?tn?ky rom?nsk? ve vlasti na??. Tento kostel b?val t?? ohrazen hlubok?mi p??kopy, jejich? zbytky dodnes lze spat?iti, tak?e se v?ce pevnosti n?jak? ne? chr?mu P?n? podobal a slou??val v ?ase nebezpe?? za ochranu proti nep??teli.
Na ch?r vch?zelo se z kostela po schodech d?ev?n?ch pod ch?rem um?st?n?ch. Kostel nad chorem byl klenut tak, jako pod chorem. Tento chor jest prostorn? a m? tu samou rozm?ru, jako pod krucht?. Toto jest spo?e osv?tleno dv?ma kulat?mi ok?nky, kter? jsou jak vn? tak i zevn? vybo?uj?c?m v?lcem ?hledn? ?l?nkovan?m kolem dokola obehn?na. Kter??to klenba dvouobloukov? spo??v? na mohutn?m ?ty?st?nn?m pil??i, oblo?en?m sloupky, nad nimi? vystupuje z frontov? ??ry mal? balkonek jen? tvo?en je barbarsk?m zp?sobem - p?i stavb? nov?ch varhan byl odstran?n aby pan u?itel od varhan vid?l l?pe k olt??i ( nebylo to pro mne zcela ?iteln?)
Lo? kosteln? kryta jest stropem r?kosov?m, po severn? stran? nal?zaj? se t?i, na ji?n? ?ty?i okna, kter? byla za p?tera cisterci?ka Ulmana zv?t?ena. K n? p?idru?uje se presbyte? z ?pln?ho polokruhu sestaven, kter? m? t?? t?i p?vodn? zachovan? okna. V?? vyp?nala se nad st?edem kostela a kostel cel? a s v??? pokryt byl st?echou ?indelovou.
Kostel s pansk?m obydl?m spojen byl podzemn? klenutou chodbou..
Pozd?ji ?in? se zm?nka o jist?ch pann?ch, kter? ob?valy staven?, ve kter?m nyn? farsk? st?je um?st?ny jsou. Toto sv? obydl? spojeno m?ly s kostelem zvl??tn? krytou d?ev?nou chodbou, kter? ?stila ve dve??ch, kter?mi se a? posud ze schodi?t? na ch?r vch?z?.
Krom? kostela a dvora st?val zde t?? jak v??e ji? zm?n?no pivov?r se sladovnou. Pivov?r st?l v m?stech, kde nyn? usedlost ?. pop. 24 ?Cepkova? a sladovna ?p. 40 ?Vlachova? se nach?z?. Mimo t?chto budov nal?zal se p?i dvo?e pansk?m domek pro ?el?dku ?Poustak? zvan?, kter?mu? domku dosu? tak ??kaj?. T?? l?ze? se zde nal?zala a sice v m?stech, kde nyn?j?? studna obecn? ?L?ze?? se nach?z? a ?emu? i zbytky star?ch zd? nasv?d?uj?.
K t?mto budov?m p?ib?valo poznen?hla jin?ch, a? povstala vesnice.
Posledn? majitelkou Potvorova jmenuje se Ane?ka z Potvorova (Agens de Potv?ri), vdova po Kunovi z Potvorova se svou dcerou, kter? tuto obec kl??teru plassk?mu pro spasen? sv? du?e darovala a v kostele zdej??m i se svou dcerou pochov?na byla, ?emu? pr? t?? nasv?d?uj? zbytky rakve a kusy hedv?bn?ch l?tek, kter? byly roku 1883 p?i p?ekl?d?n? postrann?ch olt???, p?ed prav?m olt??em (sv. Anny) pod kamennou deskou p?ed n?m le??c?, nalezeny.
Roku xx22 c?sa? Zikmund statky kl??tera plassk?ho sv?tsk?m p?n?m zastavoval.
Brat?i Bed?ich a Hanu? Kolovratov? vedle jin?ch vesnic obdr?eli tak? ??st Potvorova. Druhou ??st pak zastavil t?? c?sa? Bene?i z Rab?tejna.
Pozd?ji p?e?la ta ??st Potvorova, kterou v dr?en? m?li Kolovratov?, v panstv? p?n? z Grisbek?.
Po bitv? b?lohorsk? byly v?ak statky p?n? z Grisbek? skonfiskov?ny a kl??teru palssk?mu vr?ceny, ??m? tato ??st Potvorova op?t ku panstv? plassk?mu p?e?la. Druh? ??st i nad?le p?i panstv? Rab?tejnsk?m z?stala.
Za v?lky t?icetilet? r. 1639 byl Potvorov od gener?la Konigsmarka, v?dce ?v?d?, i s okoln?mi vesnicemi vyp?len.
V t?m? ?ase tak? ostel sho?el a klenut? strop nad chorem snesen a nyn?j??m rakosov?m nahrazen.
Za p?tera cisterci?ka Silvana p?istavena p?eds?? p?ed hlavn?mi dve?mi roku 1741. Zakristie b?vala pod chorem na lev? stran?, tak?e d?chovn? v?dy p?es cel? kostel k olt??i choditi musil. Teprv? roku 1795 byla ke kostelu p?istaven? nov? zakristie.
Roku 1827 ude?il blesk do kosteln? v??e a porouchal ji tak, ?e musela b?ti snesena a nov? vystav?na, p?otom ?indelov? krytba kostela nahrazena nyn?j?? ta?kovou. V?? nyn?j?? stav?l stavitel z m?sta Bezdru?ice (n?mecky Veseritz) a rozpo?et ?inil 181.000,- zl. (P?itom byly schody, kter? vedly na chor z kostela zazd?ny a nyn?j??mi nahrazeny.)
Jm?no obdr?ela obec tato dle jedn?ch ode dvora, pod kter?m st?la ?Poddvorov ? Podvorov?, dle jin?ch od b?val? majitelky jej? de Potv?ri, tedy ?Potvorov?.
Tato obec byla, jak d??ve ji? uvedeno, ve dv? ??sti rozd?lena.
Jednu ??st tvo?ila sedm roln?k?, hostinec, kov?rna, pastu?ka a n?kolik domk???v a pat?ila k panstv? rab?tejnsk?mu, tvo??c takzvanou nyn?j?? ?Malou Stranu?.
Druhou ??st tvo?ilo dvan?ct roln?k?, hostinec, kov?rna, past??ka a op?t n?kolik domk???. Tato ??st pat?ila k panstv? plassk?mu, tvo??c nyn?j?? Velkou ?ili Plasskou Stranu?.
Ka?d? strana m?la sv?ho rycht??e a sv? kon?ely.
Za d?li?ko obou t?chto stran slou?il lit? sloup, kter? a? posu? v obci se nach?z?, ale nestoj? na sv?m p?vodn?m m?st?, n?br? po?inut byl ve sm?ru vodorovn?m k jihu o 16 s?h?, by nov? kov?rna malostr?nsk? postavena b?ti mohla.
Podivno ale bude ka?d?mu, kdo o Potvorov? usly??, ?e obec tato, a? nyn? tvo?? jednu politickou obec, jm?n? obecn? spravuje si ka?d? strana zvl?, necht?ce nikdy v jednu obecn? spr?vu spol?iti.

O ?kole
Zalo?en? ?koly v Potvorov? spad? do p?ede?l?ho stolet?. P?vodn? um?st?na byla ?kola v domku naproti farn?mu domu, v nyn?j??m domu ?.pop. 11(?)
Okolo roku 1735 byl zde u?itelem dle jm?na Josef Bal?n.
Od roku 1781 nav?t?vovalo ?kolu tuto 69 hoch? a 63 d?vek, celkem 132 d?tek, mimo t?chto ??k? t?? 2 ?id?.
Vyu?ov?no v obou zemsk?ch jazyc?ch. Pon?vad? ?kola tato ??el?m ?koln?m nevyhovovala, vystav?na roku 1785 nyn?j?? ?kola n?kladem kl??tern?m (cisterci?ck?m) v Plas?ch, nal?z? se na v?chodn?m konci obce Potvorova pod farn?m domem, jest 10 s?h? d?lky a 5 s?h? ???ky a tak neprakti?n? stav?na, ?e pouze jedna u?ebna, pokoj pro u?itele a ?ern? kuchyn?, komora, pak jeden chl?v a d?evn?k se v n? nal?zaj?. Komora p?etvo?ena na pokoj a kuchyn? p?eklenuta , v?e na ?traty nyn?j??ho ??d?c?ho u?itele p. Frant. Brabce.
Po u?iteli Josefovi Bal?novi hl?sil se o m?sto u?itelsk? v Potvorov? Bernard Rozmara, u?itel v Jesenici okr. ?ateck?ho, kter? ?esky i n?mecky mluvil a tak? vyu?oval.
Do nov? vystav?n? ?koly dosazen byl jeho syn Josef Rozmara ( 1785) podu?itelem F. Durschmid.
Roku 1827 zvolen za u?itele do Potvorova p. V?clav Vysly?el a p?sobil zde a? do roku 1833. Roku 1834 dosazen za u?itele do Potvorova p. Franti?k Durschmid ze ?ebnice a p?sobil zde a? do roku 1 b?ez. 1867, kter?ho?to dne zem?el
Za t?ho? u?itele p?sobili p?i zdej?? ?kole n?sleduj?c? podu?itel?:
1 . Pan Jos Wivka (_) pozd?j?? u?. V Kralovic?ch,
2. pan V?cl. La?ek ode?l ke c.k. vojsku
3. pan Frant. Rozmara pozd?j?? ??d. U?. V Bo?kov? (?)
4. Jos Trejbal pozd. ??d u?. V Kn??evsi, nyn?, toti? roku 1889, na odpo?inku
5. Jan durschmied syn zem?el?ho v m. ?ervenci r. 1864
6. Frant Brabec od 4. z??? 1864.
Od 1. b?ezna 1867 stal se provisorem, pak skute?n?m u?itelem 6. ?ervna 1867, ??d. U?itelem v dubnu 1875. Za t?ho? u?itele vyu?ovali zde:
1/ Pan V?clav Patejdl, nyn? u c.k. dr?hy v Plzni
2/ Pan Bohumil Malinsk?, zem?el v Praze
30/ Pan Franti?ek Urban, nyn? u?itel na P?e?ticku
4/ Pan Alois R?c, nyn? u?itel v ?ist?
5/ Pan V?clav Jansk? , nyn? u?itel v Potvorov?
5/ Pan Jarmil (?) Wettengl, nyn? ml. U?. V Kotl?nech
6/ Pan Alois Guth, Nyn? mlad?? u?. V Potvorov?

Od 17. ?ervna 1885 Velesl. C.k. zemsk? ?koln? rady v Praze ??sl. 775 povolena trojt??dn? ?kola, ale vyu?ov?n? ve t?et? t??d? zapo?ato dne 15. z??? 1887.
Prvn? a t?et? t??da jsou um?st?ny v dom? ?p. 25 na z?padn? ??sti Potvorova. Od roku 1881 prvn?ho ?nora zapo?alo na t?to ?kole t?? industri?ln? (?) vyu?ov?n? a prvn? u?itelkou byla cho? ?. u?itele, pan? Johanna Brabcov?, kter? 7. ??jna 1881 zem?ela.
Od 1. listopadu t.r. prop?j?eno bylo m?sto toto industr. U?itelce v Mladotic?ch, p. Franti?ce Br?hov?.
Pon?vad? se tato p. u?itelka tak roznemohla,?e ?koln? d?tky v ru?n?ch pracech vyu?ovati nemohla, byla p. Marie Guthov?, cho? mlad??ho u?itele prozat?mn? od 1. ?ervna 1886 za u?itelku industri?ln? ustanovena.
Pan? u?itelka Franti?ka Br?hov? dne 28. ?ervna 1887 zem?ela, na m?sto toto 10. srpna 1888 pan? Marie Guthov? ustanovena.

Povrch zem?
Povrch p?dy jest b?idli?n? odd?l a skl?d? se z ?etn?ch h?bet?. Od severu k jihu rozkl?d? se mezi obc? B?lovem a Sedlic? se strany jedn? a obc? Potvorov?m a ?eme??nem se strany druh? m?rn? vyv??enina, kter? p?ed obc? Bukovinou se ukon?uje. Na z?padn? stran? od Potvorova , v takzvan?m Rab?tejnsk?m lese, ?ili Rab?tejnsk? ho?e, jsou lomy p?skovcov?, ze kter?ch se v?robky v?eho druhu, jako pomn?ky, ml?nsk? kameny, ?leby, mo??rny, koryta ml?nsk? i pro dobytek, schody atd. ?iroko daleko vyv??ej?. Vedle t?chto lom? v lese Rab?tejnsk?m jsou k ji?n? stran? t?? p?skovcov? lomy, pat??c? kn??eti z Metternich?. Na stran? v?chodn? od Potvorova vyp?n? se t?? osam?l? vyv??enina zvan? Bul?n?v D?b?n.

Vodstvo

Vodstvo nal?z? se v okol? Potvorovsk?m poskrovnu, jen na z?padn? stran? obce Potvorova dot?k? se polnosti hrani?n? potok ?ihelsko ? mladotick?. Zde slu?? ud?lost ze dne 25. kv?tna 1872 p?ipomenouti:
V roce tomto po?al pan podnikatel ?ebek ( zem?el 18.3. 1889 v Praze) na lev?m b?ehu tohoto potoka stav?ti dr?hu Plze?sko - ?ezenskou (?). Kde se stav?ly hory Rab?tejnsk?ho lesa p?i tomto podniku v cestu, byly trh?ny d?lem prachem, d?lem dynamitem. Siln?m, v??e jmenovan?ho dne trvaj?c?m de?t?m, p?ihrnula se voda ze severn? strany na luka ?ihelsk?, nesouc s sebou ji? mno?stv? vyvr?cen?ch strom? a ke?? druhu rozli?n?ch, jimi? zatarasila ?zk? kan?ly p?i ?eleznici po ?e?en?ch luk?ch p?es potok vedouc?ch a u?inila v kr?tk? dob? z luk ?ihelsk?ch jedin? jezero.
N?hl?m prolomen?m ?elezni?n? trati valila se voda mocn?m proudem k obci P?eho?ovu, zde pobo?ila t?i domky, jeden lidsk? ?ivot odnesla a v naplavenin?ch a z??cenin?ch u ml?na Pobudovi u ?eme??na jej poh?bila.
Rozvodn?n? takto potok ?ihelsk? a zes?len? je?t? p??toky od Potvorova, Odlez (Tvitles), Kra?tovic a ?eme??na hnal se nev?slovnou prudkost? d?le k stran? ji?n?, ?elezni?nou stavbu na mnoh?ch m?stech rozdrtiv, vedral se do rybn?ka Mladotick?ho, jeho? hr?z protrhl a s ?ekou St?elou se spojil, s n?? spole?n? proudy sv? d?le k Plas?m a Neb?ezin?m un??el, kde? mnoho ?kod jak na lidsk?ch ?ivotech, tak i na budov?ch zp?sobil.
P?ipomenouti zde slu??, ?e n?sledkem d??v?j??ho trh?n? balvan? a prudk?m t?mto de?t?m svezla , tak?ka odtrhla se ??st hory Rab?tejnsk?, zvan? Potvorovsk? vrch, od celosti druh? a sesula se na n?kter?ch m?stech a? na 24 metry na z?pad, toti? do potoka ?ihelsk?ho na v?m??e 2 875 hektar?..
Tam na stran? jihov?chodn? od obce Odlez ( Tvitlez), kde p?estal b?ti pr?kop ( finfisnitl ?) vrchu Rab?tejnsk?ho po?inula se sesut? hora a? ke druh? ho?e prav?ho b?ehu potoka tak, ?e se na potoce utvo?ila vysok?, vodu vyt?kati zamezuj?c? hr?z a ?inila hlubok? nyn? Odlezsk? ( Tvitlesk?) jezero zvan?.
Z tohoto jezera vyt?k? voda pouze rozpuklinami skaln?mi, pod nyn?j?? drahou se nal?zaj?c?mi a jen p?i de?tiv?m po?as?, pak ?asu jarn?ho p?et?k? p?es hr?z, neb se skrze n? prosakuje, p?ed ml?nem a naproti n?mu zvan?m Sp?lenk?v na sv?tlo vych?z?.
St?j? zde nepravdiv? p??slov??
Lid? s lidmi se sejdou, ale hory s horami nikdy.
Zde se ale hory spojily a utvo?ily hr?z, tak?e z potoka utvo?ilo se jezero.

Div?, ?ili lesn? ?eny

A? posud zachovala se zde pov?st o div?ch, ?ili lesn?ch ?en?ch, kter? pr? ve velik?ch les?ch ji?n? a z?padn? Potvorova v takzvan?m Ho?kovic lese nad ?eme??nem, takzvan? Mokr? ?iti ( Roli ?), se zdr?ovaly.
?eny ty byly pr? postavy mal?, ?irok?, s nepom?rn? velikou hlavou. Ch?ze jejich byla zdlouhav? a kol?bav?. Do okoln?ch vesnic p?ich?zely z??dka a to jen tehda, cht?ly-li si n?co vyp?j?iti. Lid m?l p?ed nimi strach velik a zvl??t? matky, kter? m?ly p?i prsou kojence. ?eny tyto toti?, jakmile se jim p??le?itost naskytla, vzaly d?tko pokojn? v kol?bce le??c? podstr?ily m?sto n?ho sv? vlastn?, cht?ly pr? t?mto zp?sobem zaopat?iti pokolen? slu?n?j?? bez t?ch ohyzdn? velikch hlav. Kdy? pak ne??astn? matka, poznav?i, ?e jest podvedena a ?e nam?sto sv?ho and?lka m? v kol?bce nehezk? d?tko lesn? ?eny, s t?mto snad nelaskav? nkl?dati po?ala, p?i?la, vhodnou p??le?itost u?iv?i, lesn? ?ena a hrozila dot?en? podveden? matce, ?e stejn?m zp?sobem spl?ceti bude d?t?ti jej?mu.
Matka, cht?c pak, aby jej?mu d?t?ti od lesn?ch ?en ubli?ov?no nebylo, nakl?dala s podvr?en?m d?t?tem m?rn? a vl?dn? se k n?mu chovala. Tak? v Bukovin? bylo d?tko, kter? s sebou rodi?e na pole k Ho?kovic lesu byli vzali , od lesn?ch ?en odneseno a jin? d?tko v ko? m?sto n?ho vlo?eno.
No?n? dobou nebyl by se nikdo opov??il on?m lesem, ve kterm se tyto ?eny zdr?ovaly, v?zti mouku nebo jin? potraviny, proto?e se mu v?e z vozu ztratilo, ani? v?d?l kdy a jak.
Lid sv?d?l to na lesn? ?eny, kter? z vozu nepozorovan? v?echno vzaly, aby si snadn?m zp?sobem v??ivu opat?ily.
Jako zvl??tnost sv? mluvy st?j
zde kr?tk? tento p??klad: Aby se do p??bytku n?kter?ho dostati mohla, vzala si lesn? ?ena z?minku, ?e chce p?ci chl?b a ?e si jde vyp?j?iti h?ablo, pometlo a d??i. Spust? na hospodyni takto: "P?j?te mi h?ablo-neh?ablo, pometlo - nepometlo, d??i - ned??i, chci p?ci chl?b - nechl?b, d?m v?m rozpek - nerozpek jako d??e dno - nedno. "

Na skl?pku

Z?padn? Potvorova ve jmenovan?m ji? lese Rab?tejnsk?m v nyn?j?? Mokr? ?iti ??k?vali d??ve "Na skl?pku", kde? se skute?n? m?l d??ve velik? sklep nal?zati.
Majitel? Potvorova u??vali sklepa toho k uchov?n? poklad? v t?chdej??ch nejist?ch dob?ch.
Je?t? asi p?ed 80 lety Bernard Syrov?tka z Potvorova ?astokr?te vr??el ty?? na ?elezn? dve?e t?ho? sklepa, kter? v?ak vedlej?? z??tiv?? se sk?lou?pln? byl zasyp?n.
Lid okoln? vypravuje sob? o nesm?rn?ch pokladech, kter? v tomto zasypan?m sklepu v??n? poh?beny jsou.
Marie Kantorovsk? z Potvorova hrabala asi p?ed 70 lety nedaleko zasypan?ho sklepa toho stlan? ?. mrvu a na?la zvl??tn? kl??ek, u n?ho? p?ipevn?na byla ?erven? pentli?ka. D?vka byla p?esv?d?ena, ?e nalezla kl??ek od sklepa, v kter?m? nes?etn? bohatstv? se nal?z?.
V t?to radosti sv? nemohla se na kl??ek ten ani dosti nad?vati a neust?le si jej prohl??ela.
P?i dal?? takov? prohl?dce upadl j? kl??ek na zem a ne?-li jej mohla zvednouti, objevil se p?ed n?, jako by s nebe spadl, ?ern? kohoutek, kl??ek zob??kem uchopil a zmizel. Tak d?vce br?na bohatstv? na v?dy zav?ena byla.

P?vod jm?na "Sp?lenk?v ml?n "

Asi t?i kilometry z?padn? od Potvorova pod zn?m?m ji? jezerem Odlezsk?m ?ili Pojtlesk?m stoj? ml?n zvyn? "Sp?lenk?v". Tam, kde tento ml?n se nach?z? st?val ji? od nepam?tn?ch dob ml?n, ale jm?na jin?ho, n?m te? nezn?m?ho. O tom, jak ml?n tento nyn?j??ho jm?na obdr?el, vypravuje pov?st takto:
Ve ml?n? tom slou?ila p?ed ?asy d?ve?ka jm?nem Dorni?ka. D?v?e mlad?, pln? ?ivota, kter?mu v?ak na t?to samot? teskno b?valo a to t?m v?ce, ?e nem?la ??dn?ho milence, kter? by ji ob?as nav?t?vil a ji pot??il.
Kdy? tak v ned?li po m?i svat? se rozhovo?ila se sv?mi zn?m?mi d?v?aty z okoln?ch vesnic a sly?ela, jak si o sv?ch milenc?ch vypravuj?, jak jedna druh? milostn? tajemstv? d?v?rn? sd?luje, tu b?valo j? zvl??t? teskno a bolno, i z?vid?la ?asto ?t?st? toho sv?m dru?k?m.
Jedin?m p??n?m jej?m b?valo, aby i ona ?t?st? takov?ho doj?ti mohla, ale touha jej? z?st?vala st?le nespln?nou, ??dn? milenec o jej? p??ze?, ba o jej? ruku se neuch?zel.
Jednoho ned?ln?ho odpoledne vy?la si do lesa, usedla pod stinn? strom na zelen? mech a p?em??lela o tom, pro? asi nikdo ojej? l?sku se neuch?z?, pro? jen ona sama z?st?v? od hoch? nepov?imnuta? - Tu p?emo?ena bolem a touhou po milenci volala: "P?ijala bych ka?d?ho, nech? jest kdokoliv, t?eba i s?m ?ert to byl!"....
P??n? jej? m?lo se tentokr?te vyplniti. Netrvalo to dlouho, hl?s? se j? a o l?sku j? ??d? jinoch mlad?, ?varn?, jak?ho by pohledal.
?t?st?m opojena bez rozm??len? p?ij?m? slova i d?kazy l?sky jeho a podobn?m mu spl?c?. - Byla ??astna.
Mil??ek nav?t?voval Dorni?ku ?ast?ji a tak mnohou bla?enou chv?li s n?m za?ila.
Jednou op?t tou?ebn? o?ek?vala sv?ho milence, kter? v?ak dlouho nep?ich?zel. Touhou v?bena vy?la mu vst??c. Jak posko?ilo srd??ko j? blahem, kdy? spat?ila sv?ho hocha p?ich?zeti Up?ela sv? velk? oko na n?ho a se z?libou si jej prohl??ela. V?ak hle!
Dorni?ka ?t?st?m uzard?l? n?hle zbledla a ?zkost? cel? se chv?la. Pro? to?
Spozorovala toti?, ?e jej? mil??ek m? ko?skou nohu a nyn? s hr?zou teprve poznala, kdo vlastn? jej? vytou?en? a d?vno ??dan? milenec jest. Cht?la prchnouti, ale ne? mohla ?mysl sv?j prov?sti, mil??ek ji? tu a pevn? ji objal. Jak r?da by se nyn? sv?ho mil??ka zbavila, ale nev?d?la jak. D?vala mu nelibost svou v?emo?n?m zp?sobem najevo, ale milenec toho nedbal a p?ich?zel za Dorni?kou st?le a st?le. Tu vzpomn?la si Dorni?ka ve sv? ?zkosti na b?bu, o n?? ji? ?asto sly?ela, ?e mnoh?m lidem v podobn?ch p??padech pomohla.
Ihned k n? posp??ila a ji za radu prosila. B?ba se d?kladn? na v?e vyptala a pak ne??astn? d?vce poradila: "By si uva?ila bezu s vr?ku a devatern?k, odvar ten pila, ?e k n? jej? pekeln? milenec ji? ??dn? moci m?ti nebude."
U?inila tedy podle t?to rady a mil??ek jej? se k n? vskutku v?ce nep?ibl??il.
St?val v?ak ka?d?ho ve?era na vrchu na proti ml?nu a kdykoliv b?val? milenka jeho na dvo?e se objevila, laskav?mi slovy ji k sob? v?bil.
Marn? byly v?ak prosby jeho, nebo? Dorni?ka nikdy v?ce k n?mu ne?la.
Jednoho dne p?ed ve?erem op?t st?l milenec ten na vrchu a volal na Dorni?ku: "Dorni?ko, Dorni?ko! poj? ke mn?, aspo? jen na chvilku." Ale Dorni?ka za?la op?t do sv?tnice , jako by nebyla ni?eho nesly?ela.
Za chvilku vy?la op?tn? na dv?r. Znovu sly?ela na se volati hlasm ale trochu podr??d?n?m: "Dorno, Dorno! alespo? na slov??ko."
Dorna v?ak za?la, ani? se na? pod?vala.- T?m ho ale velice popudila, nebo? kdy? pot?et? po sv? pr?ci na dv?r vy?la, hlasem h??mav?m, pln?m hn?vu a zlosti na ni volal:"D?ro, D?ro! alespo? rozlou?it se se mnou poj?, nep?jde?-li, zap?l?m ml?n."
"I zapal," dostal od sv? milenky za odpov??. Sotva v?ak Dorni?ka to vy?kla, zmizel jej? b?val? mil??ek, ale m?n st?l cel? v plamenech.
Od t? doby naz?val lid ml?n ten "Sp?len? ml?n" a "Sp?lenk?v" a do dne?n? doby tak jej naz?v?.


K???ky

Jdeme-li ze vsi Sedlii voln?m krokem ku Kralovic?m, p??jdeme asi za p?l hodiny k m?stu, kde vpravo nedaleko cesty stoj? v poli velk? k?men p?skovcov?, na n?m? vytes?n jest hrub? k???.
Je?t? asi p?ed t?iceti lety st?ly zde t?i takov? kameny.Dva z nich ( men??, postrann?) dal n?jemce dvora Ol?an pan V?clav Li?ka odstraniti a do cesty zakopati. Lid ??k? tu v "K???k?ch" !
O p?vodu t?chto t?? k???? vypravuje v?koln? lid n?sleduj?c? pov?st:
P?ed d?vn?mi ?asy ub?rali se z Kralovic sm?rem k Sedlici dva ml?denci s d?vkou, do n?? oba n?ru?iv? zamilov?ni byli. D?vka v?ak k ob?ma stejnou jevila n?klonnost. Cestou nal?hali milenci na d?vku, by se kone?n? pro jednoho z nich rozhodla.Av?ak d?vka, bu? ?e oba stejn? milovala nebo snad jednoho p?ed druh?m zahanbiti necht?la, dlouho nemohla se ni pro toho, ni pro onoho rozhodnouti.Kone?n? ustanovila se na tom, ?e volbu ponech? pouh? n?hod?.Poslala jednoho z obou milenc? do Kralovic a druh?ho na Vysokou - Libinou a sl?bila tomu svou ruku, kter? se k n? d??ve vr?t?.
Kone?n? vid? vraceti se oba! Ka?d? chv?t?, jak jen m??e a bl??? se rychle k d?vce roz??len?. Ji? jsou u n? - oba v t?? ?as.
Tu uchv?til ka?d? d?vku za jednu ruku a tahali se o n?- a? ji roztrhli.
Nato pustili se rozzu?en? sokov? v z?pas, kter??to slab?? ?ivotem zaplatil. Poz?stal? pak, boje se n?sledk?v sp?chaneho zlo?inu, s?m se usmrtil.
Na m?st? ?inu toho postaven byl ka?d?mu k???, z nich? jeden na t?m? m?st? se zachoval.


1. U mal? Sedlick? v?sky ? stoj? t?i kamenn? k???ky
? k???ky ty jsou z kamene ? pro dv? srdce ran?n?.

2. Ran?n? pro fale? holky ? s kterou cht?li m?ti spolky
? z Potvorova Vencl??ek ? ze Sedlce Kub??ek.

3. V Kralovic?ch p?i muzice ? pl?polalo jejich srdce
? l?skou k spanil? pann? ?v Ol?anech narozen?.

4. Vencl??ek dal zahr?t polku ? mrknul na svou milou holku
? jak on kolo nastoupil ? Jakub zlost? vysko?il.

5. Holka s Vencl??kem se to?? ? na Kub??ka d?l? vo?i
? Kub?k zas se pot??il ? na holku se udob?il.

6. Jak Vencl??ek holku pustil ? Kuba se s n? v kolo pustil
? ona zase o?i?ka - up?r? na Vencl??ka.

7. Dv? hodiny po p?lnoci ? holka k Ol?an?m se vrac?
? vede se s n? Kub??ek ? za n?m b??? Vencl??ek.

8. Chytil se j? z druh? strany - t? ctnostn? spanil? panny
? a ona se usm?v? ? na jinochy oba dva.

9. Kdy? pak p?i?li nad Sedlci ? Va???ek byl po pravici
? po levici Kub??ek ? stejn? mil? chlap??ek.

10. Miluji v?s oba prudce ? ale m?m ne? jedno srdce
? mus?te se rozhodnout ? kter?mu m?m p?ipadnout.

11. P?itom sed? si na k?men ? ?ekla:?A? ji? jednou amen
? kdo chce moje srdce m?t ? mus? si je zaslou?it.

12. Jakub b??? na Libynou ? Vencl??ek zas v stranu jinou
? ut?kej do Kralovic - p?ineste si za kr?car viks ( vika )

13. Kdo z v?s d??ve se navr?t? ? tomu l?ska moje plat?
? kdo p?inese pozd? viks ? pro toho jsem nav?dy pry?.

14. Jak ta slova usly?eli ? hned ka?d? po sv?m b??eli
? do Kralovic Vencl??ek ? na Libinou Kub??ek.

15. Holka sed? na kamen? ? tou?ebn? za nima hled?
? d?v? se skrz per?pekt?v ? kter? z nich p?ib?hne d??v.

16. Od Sedlice v?tr fouk? ? bl??e v lese sova houk?.

17. Leknut?m upadla na zem ? oba p?i?li jedn?m r?zem
? od Libyni Kub??ek - a z Kralovic Vencl??ek.

18. Ka?d? m? viks v jedn? ruce ? s druhou chytil holku prudce
? tak j? n?hle popadli ? a? j? v p?li roztrhli.

19. Krev j? te?e po kamen? ? ho?i jsou jak u vyjeven?
? popadli se za vlasy ? jak pak se as to skon??.

20. Chopil Kubu siln? V?na ? mr?til s n?m pak vo kamena
? ten se svalil jak mrkev ? a byl hned na to mrtev.

21. Z toho se V?na polekal ? ?e takov? zlo?in sp?chal
? ?katulku viksu polknul ? a na m?st? zahynul.

22. Proto za Sedlc? v?sky ? stoj? t?i kamenn? k???ky
? by z toho p??klad m?li ? a se nikdy nervali.






Stránky pro tisk Poslat známému Vytvořit z článku PDF